Blues opuštěnýho vlaku

Žalman

1:KdC#yž je doba deštů, stF#ojím za oknC#em,
svD#mětlo smutně bliká v pokojG#i,
chcC#i dát sbohem městu nF#a chviličku jC#en,
dlD#7ouhá zima za nic nestojG#í.
ZC#ahoukání vlaku, ktF#erej projížC#dí,
zD#manechá jen slzy na dušG#i,
v kF#ostkovaným saku pC#odobám se drBmaku,
cD#7o si hlavu v kleci rozbušG#í.
R:NF#a železný kolejG#e už pBmadá stříbro hvD#mězd
G#a tma jako v ranci nebylC#a tvůj ideC#7ál,
zas prF#ojet stovky štacG#í a vBmidět spousty mD#měst
a jG#ednou za rok zF#astavit se tG#am, kde sis to přC#ál.
2:Tak si představuju dnes jako včera
malý opuštěný nádraží,
sem-tam přešlapuju, sem-tam zvečera,
v ruce lístek a mráz v podpaží.
Zahoukání vlaku, kterej projíždí,
zanechá jen slzy na duši,
že někdy zklamání je jak umírání,
to se přeci říkat nesluší.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:15:31.364+00:00
Výsledky hledání: